Sequoia Kings Canyon National Park (28.8.)

Po probuzení jsme vyrazili na snídani do Denny´s - omoletka, kafíčko, džus, moc dobré. Cena na zdejší poměry standardní, asi 11 dolarů na osobu.

Snídaně v Denny´s

Po dvanácté vyjíždíme asi 150 km kouknout se na sekvoje, přesněji Sekvojovce obrovské do Sequoia Kings Canyon National Park. Jak je již naším zvykem, přijeli jsme dost pozdě. Výhodou je, že k večeru návštěvníků ubývá a tak se dá lépe fotit (pokud se to stihne do tmy).
Nejprve jsme si udělali několikakilometrový trek pralesem se sekvojemi na skálu zvanou Moro Rock. Vystoupali jsme 348 schodů, nepočítaně přírodních stupínků a odměnou nám byla krásná vyhlídka na údolí (lehce zkažená oparem) a na hory pohoří Sierra Nevady. Na Mt. Whitney, která je na hranicích Sequoia parku vidět nebylo, před ní překážely ještě nějaké jiné čtyřtisícovky. Kdybychom nebyli byli získali permity na Mt. Whitney v Lone Pine, byl alternativou několikadenní trek z východní strany hor. To by bylo medvědí dobrodružství... Mimochodem, medvěda jsme nezahlédli za celý pobyt v horách žádného. Jediné stopy po méďovi jsme viděli u motelu v Mammoth Lake, kde přes noc rozházel popelnice a ještě možná u Toulamne Meadows, kde bylo na zemi vymlácené boční okénko auta.

veverka a šiška na cestě na Moro Rock (šiška není ze sekvoje, ty jsou překvapivě malé)

Výlet k Moro Rock byl časově trochu delší, než jsme čekali, zpátky jsme jeli parkovým busem. Projeli jsme kolem Tunnel log (padlá sequoia, kterou projíždějí osobní auta) a dojeli k autu. Při výstupu se Roman ptal, jestli bus nejede dál ke "Capitan Sherman", čímž amerického hrdinu degradoval o mnoho hodností. Řidič se smál a řekl, že nejede. Pak začala stíhačka o světlo. Autem jsme vyjeli k parkovišti vysoko nad Generálem Shermanem a seběhli k tomuto největšímu stromu na světě. Trochu jsme les pochodili, pofotili se u zajímavých sekvojí a šli zpátky.

Alan na vrcholu Moro Rock pobavený nabídkou jednoho německého páru závratí zelené Janě, aby si šla stoupnout k Alanovi, že je vyfotí společně a Janiným rezolutním odmítnutím

Už za husté tmy jsme přijeli k dalšímu gigantovi, gen. Grantovi (Kings Canyon National Park). Nic moc jsme neviděli, pofotili jsme velký strom a srovnáním obrázků na internetu jsme došli k závěru, že jsme fotili sice giganta, ale gen. Grant to fakt nebyl. V obchůdku jsme koupili pár triček, přejeli do Fresna na večeři k Denny´s a vyjeli směr San Francisco. Do motelu jsme se dostali po čtvrté ráno, do postelí kolem páté.

generál Sherman, největší strom na světě

část větve gen. Shermana, která se utrhla pod tíhou sněhu v roce 2006

a teď ještě pár fotek u "bezejmenných" stromů