Zpět do Las Vegas (9.9.)

Ráno bylo krušné, ale nakonec jsme po dvanácté sbalili stany, stavili se v kempovém General store na polévku, hot-dogy, pizzu, kávu a jiné pití, a vydali se po dvaceti dnech znovu do Las Vegas. To signalizuje, že se nám náš americký výlet neúprosně blíží k závěru.

Ubytovali jsme se v Motel 6, který jsme po cestě zabukovali - poprvé jsme spali všichni v "jednom" pokoji (byly to vlastně dva pokoje za cenu jednoho se třemi postelemi Queen bed). Sice píšou, že maximální počet osob na pokoji je čtyři, ale kdo by je zatěžoval tím, že je nás šest, ne? :-)

Po nezbytné koupeli a zabydlení jsme vyšli do ulic. Co do ulic, do jedné ulice, ale zato unikátní - Fremont Street. Na půlkilometrovém úseku kryje ulici střecha, která je vlastně půlkilometrovou "televizí". Promítají se na ní reklamy, nabídky, všelico možného a jednou za hodinu, vždy v celou, celá ulice s miliony světýlek a neónů obchodů a kasín potemní a ztiší se... a na stropě se za mohutné podpory reproduktorů promítá speciální videoklip věnovaný vždy nějaké kapele. My měli to štěstí, že jsme přišli na devátou večerní a hráli The Doors. Z celého představení jsem měl fakt husí kůži. Zvlášť zajímavé bylo, když se po celé délce rozbíhaly všelijaké abstraktní obrazce, do toho ta hudba, paráda. V deset večer jsme shlédli videoklip s Queen (We will we will rock you... mj.), o hodinu později promítli Kissáky. To už ale viděli jen Roman s Helčou.

Ale i mimo tento čas se tam dějí zajímavé věci.

Na ploše se předvádějí všelijací podivíni: tančící Žid, okřídlené “andělky”, velký černoch v přiléhavém tygřím trikotu lezoucí do plexisklové krabice, malíři se spreji, boxer se dvěma zuby, snad pět Elvisů, nějaký ten Prince, Hendrix, dokonce i Michael Jackson. Na venkovním baru Golden Gate Hotelu tančí spoře oděné barmanky, totéž je k vidění i uvnitř, vylepšené o polonahé krupiérky. Hned vedle se na chodníku svíjí breakdanceři. Snůška ujetých showmanů z celého světa.

taneční rej před Golden Gate

padlá andělka

  

Majkl před kasinem Golden Nugget

frajer si s námi ťuknul pěstí - málem jsem mu zlomil zápěstí, trosce :-)

Asi do jedenácti hodin je v ulici hlava na hlavě. V noci hudba pomalu utichá, obchody zavírají a Fremont Street se postupně vyprazdňuje, zábava se přesouvá do kasín a barů.

Přesunuli se tam i Roman s Helenou a zase něco vyhráli, zatímco my ostatní už jsme v ložích odpočívali.