Las Vegas - Stratosphere (10.9.)

Tento den jsme věnovali především nákupu dárečků pro sebe i blízké v nám známém Outlet Center u letiště. Odpoledne jsme zajeli prozkoumat Stratosphere. Je to kasíno, hotel a vyhlídková věž na severním okraji Las Vegas Strip vysoká 350 metrů. 

Helča s respektem hledí do hloubky z vršku Stratosphere

Jde tak o nejvyšší vyhlídkovou věž v USA. Na jejím vrcholu jsou dvě vyhlídková poschodí, jedna otáčivá restaurace zvaná “Top of the World” a čtyři atrakce. My jsme si z nich vybrali jednu, nazvanou Big Shot, která je svou vrchní úvratí ve výšce 329 metrů nad zemí nejvýše umístěnou atrakcí na světě (ostatní na Stratosphere jsou v pořadí hned za ní, jde tedy o nejvýše umístěný lunapark na světě). Upoutali nás do sedaček, s přetížením 4G (rychlost až 72 km/h) nás vystřelili o padesát metrů výše a pak nás pustili volným pádem zase dolů… Potom to nechali ještě “dohoupat”, tzn. ještě dvakrát tam a zpět, ne už tak vysoko, a to byl konec. Výstup, euforie z přežití. Na atrakci se fotit nedalo, museli jsme si sundat i brýle, ale Alan nemohl fotit ani po slezení ze sedačky, jak se klepal. Ostatně, nikdo na tom nebyl o moc lépe. V budce pod Big Shotem jsme koukali na naše fotky, které zaznamenaly (nejspíš) dopad z volného pádu. Neskutečné. Tak vypadají lidé vteřinu před smrtí z vyděšení. Škoda, že za fotky, ještě s nějakým implantovaným pozadím, chtěli tak nehorázné peníze. Mimochodem, vstupné na věž s jednou atrakcí stálo 22 dolarů.

Big Shot v akci

Další atrakcí je Insanity (Šílenost), což je v podstatě rychlý kolotoč, který rameno přesune přes hranu, do prázdna, 270 metrů nad asfalt. 

Insanity - na celém kolotoči jeden jediný odvážlivec

Třetí v řadě je X-Scream, houpačka s vozíkem, která se houpe tam a zpět. Když dopředu, řítíte se upoutáni ve vozíku dolů, deset metrů za okraj plošiny, pod vámi je díra. Když se pohyb zastaví a cestující jako zázrakem zůstanou živí, rameno se propadne ještě o pár metrů níž a konec se zdá neodvratný… A pak zase dozadu.

zvedající se X-Scream, pro tento moment si cestující oddychli

Poslední, pro mne jednoznačně nejšílenější, je (dvěma lanky řízený) bungee-jump z 261 metrů. Brrr, tam bych nešel ani náhodou. :-)

my a Stratosphere

Po osmé večer jsme dojeli do už z domova objednaného hotelu Golden Gate na Fremont Street. Natahali jsme do pokojů všechny batohy, batůžky, tašky, taštičky a snažili se je vecpat do zavazadel, která nám vezmou k letecké přepravě. Je to jako cpát Tatru do Trabanta.

dýdžej u hotelu Golden Gate na Fremont Street

Večer jsme naposledy vyrazili do víru zábavy Las Vegas, opět na Fremont Street, která je opravdu fascinující.

Trochu jsme se prošli, poslechli rockové kapelky, které na půlkilometrovém úseku Fremont Street hrají na dvou pódiích (k tomu můžeme připočíst dýdžeje na západním konci a různé produkce potulných hudebníků) a zamířili jsme do kasín. Zatahali jsme za jednoruké bandity (i jednoho opravdu velikého) a pak přešli na ruletu.

největší bandita v historii banditů :-) - casino Golden Nugget

Helče s Romanem se zpočátku dařilo, pak ale všechno prohráli. Já, naprostou v souladu s očekáváním, netrefil vůbec nic. Já bych netrefil ani kdybych vsázel každé kolo na černou i červenou zároveň - začaly by padat samé nuly...

Lehce jsme se podroušili pivkem a “Mixelou” v plechovkách z okolních obchůdků a v kasinu jsme to vylepšili malými Heinekeny, které prodávali za dolarový žeton do rulety. Jediní, kdo trochu využili pokoj, byli Alan s Janou, kteří odešli dřív. My ostatní jsme pokoje využili jen na dobalení věcí, spali jsme doslova pár minut. Pak už jsme vyjeli na letiště...