41 dnů do odletu aneb Co jsme ještě zařídili?

Pas a ESTA

Pro cestu do Států jsme si všichni pořídili pas s biometrickými údaji. V nejnovější verzi je na čipu fotka obličeje a otisky ukazováků levé i pravé ruky, v předešlé myslím obličej a duhovky. Na vydání mají 30 dnů, my s Janou jsme ho dostali zhruba po třech týdnech. Následně je potřeba vyplnit dotazník ESTA (Elektronický systém cestovní registrace). Není to nic složitého, schváleno nahned. Zatím je to zdarma, uvažuje se o zpoplatnění zhruba dvěma stokorunami. Zůstává v platnosti dva roky. Tento krok (pas + ESTA) se doporučuje úplně na začátku plánu, např. před koupí letenek - my jsme to udělali naopak, a musím zaklepat, štěstí nám přálo.

Ti, kteří chtějí zůstat u svého "nebiometrického" pasu, musí na ambasádě zažádat o klasické vízum. Nevidím v tom velkou výhodu, obyčejné (nejlevnější) turistické vízum přijde na 140$, což je dnes bratru 3000 Kč.

Kreditka

Ve Spojených státech vyžadují po klientovi v hotelech, půjčovnách aut atp. kreditní kartu. Debetní je příliš nezajímá. Logika je snad v tom, že vydání kreditní karty představuje nějaké kladné ohodnocení bonity klienta bankou a jeho platební kredibilitu. Dá se to obejít tak, že když se terminál zeptá, tak navzdory tomu, že je vaše karta debetní, zadáte CREDIT.

Při volbě CREDIT se platba zpracovává přes asociaci VISA, Mastercard (resp. jinou), při volbě DEBIT se platba zpracovává národním systémem (např. Interlink). Pouze v USA vydané Debetní karty jsou zařazené do tohoto systému.   zdroj: fórum mBank.

Funguje to prý docela spolehlivě. Nicméně riskovat nehodláme, kreditky jsou zařízeny.

Tady bych si trošku postěžoval. Těžko říct proč, ale "moje" banka GE Money má trvale nejhorší kurz ze všech finančních ústavů u nás, dokonce i kurz deviza prodej, kterým se účtují karetní transakce a jež by měl být výhodnější, je horší než jakýkoli kurz valuta prodej u konkurence. Americká banka. Nechápu.

Mezinárodní řidičský průkaz

Zatím poslední věc jsme zařizovali dnes - mezinárodní řidičák. Ty se vydávají ve dvou vzorech. První je vydáván podle Úmluvy o silničním provozu ve Vídni 1968 (platí tři roky), druhý podle Úmluvy o silničním provozu v Ženevě 1949 (platí jeden rok). Do USA je potřeba ten druhý. Vydali nám ho na počkání, potřebovali jsme jednu fotku, řidičák, občanku a 50,- Kč.

Kniha

Pro případné následovníky ještě můžu doporučit knížku, kterou jsem čirou náhodou objevil v Městské knihovně, doprovázeje čtenářku Janu. Napsal ji Werner Neumayer a jmenuje se Putování Amerikou, s podtitulem Národní parky Jihozápadu USA. Mapy, plánky, popisy túr, adresy motelů a kempů s popisem jejich fungování (třeba jestli jen na objednání, nebo first come - first served), spousty telefonů, fotek, tipů a zajímavostí - líbí se mi to. Vydaná byla v roce 1997, tak asi už ne všechno bude souhlasit, ale věřím, že užitečná bude.